Akcenta top

Čtvrteční zasedání Evropské centrální banky ve znamení strategické revize měnové politiky

Čtvrteční zasedání Evropské centrální banky ve znamení strategické revize měnové politiky
Miroslav Novák
Miroslav Novák

20.07.2021

Je potřeba provést strategickou revizi měnové politiky. To byla jedna z prvních věcí, kterou Ch. Lagardeová oznámila po nastoupení do úřadu prezidentky Evropské centrální banky (ECB) v listopadu 2019. Od té doby uplynulo jeden a půl roku, aby byly na začátku letošního července zveřejněny hlavní závěry strategické revize. Ve zkratce se hlavní změny týkají dvou oblastí – inflačního cíle a klimatických změn. Vzhledem k tomu, že ECB zasedá tento čtvrtek (22/7) a Ch. Lagardepvá dopředu avizovala, že toto zasedání přinese důležité změny, tak neuškodí si některé věci připomenout.

Redefinice inflačního cíle se v rámci strategické revize očekávala. Zatímco doposud byla cenová stabilita v eurozóně vymezena jako udržování růstu spotřebitelských cen těsně pod 2 %, tak nově to bude 2 % růst spotřebitelských cen ve střednědobém horizontu. Zároveň ECB zdůraznila symetrii inflačního cíle, tj. že odchylky inflace pod cílem i nad cílem bude ECB považovat za nežádoucí, což však apriori neznamená, že dočasné přestřelení inflace nebude ECB tolerovat. Dřívější pojetí inflačního cíle přitom inklinovalo k tomu, že nižší růst spotřebitelské inflace je lepší než rychlejší růst, tj. že růst inflace jen o 1 % je méně znepokojivý než růst inflace o 3 %. S nově nastaveným inflačním cílem tato předchozí asymetrie padá.

Z technického pohledu se zatím nic nemění, když klíčovým ukazatelem cenové stability nadále zůstává harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Do budoucna je však plánována úprava HICP, když do indexu budou začleněny náklady spojené s bydlením, což by mělo inflaci navyšovat. Pokud se podíváme na vývoj inflace v eurozóně, tak od roku 2012, kdy růst činil 2,5 %, se inflace nachází výhradně pod 2 %. ECB tak v posledních letech dlouhodobě neplnila inflační cíl s výjimkou roku 2018 s růstem inflace o 1,8 %. Od nově definovaného inflačního cíle sice nelze očekávat okamžité zázraky, avšak na druhé straně větší flexibilita ECB a plánované rozšíření HICP k tomu může pomoci.

Pokud jde o rozšíření mandátu ECB o klimatické změny, tak ECB chce začlenit aspekty změny klimatu měnověpolitických operací v oblasti zveřejňování informací, hodnocení rizik, rámce zajištění a nákupu aktiv podnikového sektoru. Právě poslední bod, nákup aktiv podnikového sektoru, stojí obzvláště za pozornost. ECB si totiž vytváří prostor k tomu, aby v budoucnu kupovala výlučně či preferenčně cenné papíry, které budou tzv. zelené a jejichž emitenti budou splňovat „klimatická“ kritéria. ECB se tak vlastně vydává cestou ESG investic.

Minimálně vše výše zmíněné bude ECB tento čtvrtek velmi detailně komunikovat a toto zasedání lze tak vlastně chápat jako takový dlouhodobý forward guidance. Na strategickou revizi jsou samozřejmě navázány i nástroje měnové politiky. Zde žádné okamžité změny očekávat nelze, když hlavní mix v podobě záporných úrokových sazeb, nákupů cenných papírů (programy APP a PEPP) a dlouhodobých levných půjček bankám (TLTRO) zůstane neměnný. Zároveň však může ECB o něco více naznačit, jak to bude s nákupy cenných papírů až dojde k ukončení protipandemického programu PEPP. Pokud vyjdeme z předpokladu, že ECB bude chtít naplnit inflační cíl a zároveň se začne od příštího roku v eurozóně tzv. fiskálně utahovat, tak z toho vychází jediné – nákupy cenných papírů budou muset pokračovat, přičemž 20 mld. eur měsíčně v rámci APP pravděpodobně stačit nebude.

Chcete sa dozvedieť viac o našich službách a produktoch?
Napíšte nám
 0850 111 600
AKCENTA CZ
najväčšia platobná inštitúcia
v strednej Európe
Chcem sa stať klientom
42.000
klientov
20
viac ako
rokov skúseností
Používaním tohoto webu súhlasíte s ukladaním a používaním súborov cookies. Viac o ochrane osobných údajov.