Akcenta top

ČNB na devizové intervence vynaložila již přes 400 mld. korun

ČNB na devizové intervence vynaložila již přes 400 mld. korun
Miroslav Novák
Miroslav Novák

19.07.2022

Zveřejněný rozhovor s členem bankovní rady České národní banky (ČNB) O. Dědkem přinesl další střípek do mozaiky toho, jak uvažují centrální bankéři, respektive někteří centrální bankéři. O. Dědek v rozhovoru obhajoval devizové intervence proti oslabení koruny s tím, že se jedná o vhodnější nástroj na boj s inflací, než jsou úrokové sazby. Argumentační linie O. Dědka je taková, že vzhledem k charakteru aktuální inflace si zvyšování úrokových sazeb s nákladovými inflačními tlaky příliš neporadí a navíc má prudké zvyšování sazeb tendenci poškozovat reálnou ekonomiku. Vhodnějším nástrojem jsou podle něj v současnosti právě intervence, které lépe cílí na dovozní nákladovou inflaci skrz silnější kurz koruny.

Tyto argumenty mají bezpochyby svoji logiku. S nákladovou složkou inflace toho skutečně vyšší úrokové sazby příliš nezmůžou a v posledních měsících zároveň dochází k přesunu těžiště hlavního zdroje inflace směrem k nákladové složce. Obratem je však třeba připomenout, že i poptávková inflace má stále svoji váhu. Konkrétně v červnu činil meziroční růst spotřebitelské inflace 17,2 %, ale růst tzv. cen neobchodovatelných položek bez regulovaných cen činil „jen“ 14,6 %. Takto upravená inflace vyjadřuje primárně cenové tlaky, které jsou vyrobeny tzv. doma, a 14,6 % rozhodně není nízké číslo.

Samozřejmě i proti masivnímu použití devizových rezerv na podporu koruny existují argumenty. Tím hlavním je skutečnost, že pokud ČNB rezignuje na zvyšování sazeb, tak tím de facto nepřímo přiznává, že svému hlavnímu nástroji na cílování inflace nevěří, což může být pro finanční trh cekem matoucí. Dalším argumentem je to, že devizové intervence mají i svoje přímé náklady. Jen za období květen a červen hodnota devizových rezerv ČNB poklesla o 205 mld. korun a intervence v první polovině července si hrubým odhadem mohly vyžádat dalších 200 mld. korun. To znamená, že doposud ČNB na intervence vydala minimálně 400 mld. korun (přesné číslo ČNB oficiálně zveřejní v tzv. devizových obchodech).

ČNB má sice mohutné devizové rezervy, ale nikoliv nevyčerpatelné a aktuální tempo intervenční aktivity není dlouhodobě udržitelné. Nehledě na to, že „vystřílení“ již stovek miliard korun na intervence není příliš kompatibilní s vizí guvernéra A. Michla o dlouhodobém zhodnocování devizových rezerv. Pokud vezmu v potaz názory A. Michla na intervence a kurz koruny, tak s aktuálními intervencemi souhlasit nemůže a pokud ano, tak se silným skřípením zubů.

Co říci závěrem. Zatímco předchozí složení bankovní rady ČNB bylo ohledně použití měnověpolitických nástrojů většinově (poměrem 5 ku 2) jednotné, tak obměněná bankovní rada může být naopak názorově více diverzifikovaná. Ještě dále zvyšovat sazby nebo již sazby nezvyšovat a jít výlučně cestou intervencí anebo nezvyšovat sazby, omezit intervence a více apelovat na vládu a rozpočtovou zodpovědnost? Nejlepším řešením by nakonec mohla být zlatá střední cesta, tj. sazby ještě zvýšit, proti koruně intervenovat, ale v nižším objemu a až na slabších úrovních. O něco jasněji v tomto směru snad bude po srpnovém zasedání bankovní rady.

Chcete sa dozvedieť viac o našich službách a produktoch?
AKCENTA CZ
najväčšia platobná inštitúcia
v strednej Európe
Chcem sa stať klientom
46.000
klientov
20
viac ako
rokov skúseností